Společně s Romanou Rybkovou postupně odevzdáváme do redakce manuskript rozsáhlé knihy Encyklopedie rostlin tropů a subtropů, kterou jsme chtěli věnovat dvěma našim učitelům. Bohužel, oběma budeme psát věnování in memoriam. Pan docent Václav Zelený zemřel v listopadu 2020 a Mgr. Jiří R. Haager ukončil své putování po tomto světě dne 14. 9. 2022.
Jirka Haager se narodil 16. dubna 1943 v Praze na Spořilově. Příroda ho fascinovala již od dětství, a tak po absolvování gymnázia začal studovat přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor systematika a ekologie bezobratlých živočichů. Po ukončení studia se v jihlavském muzeu celý rok tomuto oboru také věnoval. Pak se vrátil do Prahy, kde od roku 1966 nastoupil jako redaktor časopisu Živa. Tam ho zaujaly botanické články o tropech a začal se tropickou flórou zabývat hlouběji – tropické kytky ho pak zajímaly a bavily dalších 56 let.
V případě Jirky Haagera však nezůstalo pouze u teoretického studia. Aktivně se začal věnovat organizování vědeckých expedic. I když to nebylo za socialismu jednoduché, sám jich připravil několik nebo do nich byl přizván jako fundovaný botanik. Asi nejznámější jsou pro nás expedice ORCHIDEA do Mexika, do Venezuely, Kolumbie, Peru a Ekvádoru, dále expedice na jih Indie a na sever Vietnamu. Snad nejnáročnější cestou byla expedice s vulkanologickou skupinou do Ekvádoru na přelomu let 1981 a 1982, během které navštívil nejen aktivní sopky, ale i Galapágy. Cestování do tropů neskončilo ani v dalších obdobích jeho života, a tak Jirka znovu navštívil Vietnam, podařilo se mu splnit si sen na ostrově Sokotra a v letech 2010 až 2015 důkladně prozkoumal velkou část Chile.
Osobně velmi rád vzpomínám na občasná setkávání s Jirkou Haagerem. Ta se poprvé konala po mém příchodu na studia do Prahy v roce 1986, a to ve sklenících v Hodkovičkách, v ulici V Náklích na pomezí Braníku a Modřan. První návštěvu zprostředkoval Roman Pavlíček (bratr Pavla Pavlíčka z Chrudimi), který zde pracoval jako zahradník. Jirka Haager tady měl práci svých snů. Jako šéf skleníků socialistického podniku Sady lesy a zahradnictví Praha se staral o inovaci sortimentu pokojových okrasných rostlin. Toto pracoviště však bylo úžasným centrem, do kterého se sjížděli všichni, kteří jezdili pracovně do jižních zemí - především geologové, etnografové a různí přírodovědci. Ti všichni mu vozili nejrůznější rostliny z tropů. Nejúžasnější však bylo poslouchat vyprávění, která tolik voněla dálkou, exotikou, tropy. Pro mnohé z nás to bylo okouzlující a inspirativní zároveň.
Jiří R. Haager stál také u zrodu dvou tropických skleníků – FATA MORGANA v Pražské botanické zahradě Trója a vystavěl „zgruntu“ novou Botanickou zahradu v Teplicích, která je bezesporu jednou z nejhezčích v ČR. Tam jsem za Jirkou jezdil pravidelně a rád s ním prohlížel fotografie jeho milovaných rostlin z tropů. Přitom jsem bezmezně obdivoval jeho úžasný přesah, který naplno uplatnil v poslední velké knize, kterou vydal spolu s jeho souputnicí na chilských expedicích Hankou Šedivou. Tato úžasná fotografická kniha se zajímavým názvem Chile v Botanické zahradě Teplice a Botanická zahrada Teplice v Chile, je asi tím nejlepším, co kdy u nás vyšlo o přírodě této svérázné jihoamerické země.
Jiří R. Haager se nesmazatelně zapsal do dějin české botaniky, nejen svými publikacemi, popisy nových rostlin, ale především jako vynikající člověk, úžasný pracant, který svým nadšením ovlivnil řadu lidí kolem sebe. Jiří R. Haager nám bude scházet nejen jako fachman svého oboru, ale také jako kamarád a člověk.
Libor Kunte