Kaktusy 2020 | Speciál 2

Kaktusy speciál 2020|2 - titulka

Weingarcie jižní skupiny

(W. fidana, W. neumanniana, W. westii)

 

Historie i současnost

 

 

Jako první zástupce, náležející nyní do rodu Weingartia Werd., byl objeven Echinocactus cumingii Salm-Dyck (1850). Britton a Rose jej v r. 1922 zařadili do rodu Lobivia. V r. 1933 C. Backeberg popsal své dva objevy z jižní Bolívie a severu Argentiny Echinocactus fidaianusEchinocactus neumannianus. O rok později, tedy v r. 1934, pro ně vytvořil nový rod Spegazziniana. Protože se však ukázalo, že již tento rodový název byl použit pro skupinu řas, musel být prohlášen za neplatný. Werderman pak v r. 1937 ustanovil rod Weingartia s druhy W. fidaianaW. neumanniana. K zařazení E. (L.) cumingii došlo až v r. 1950 C. Backebergem, který její jméno pozměnil na W. neocumingii. V pozdější době byla Cárdenasem, Ritterem a Rauschem popsána řada rostlin klasifikovaných jako nové druhy. Vesměs se ukázalo, že se jedná o nižší taxonomické jednotky (mnohdy jen stanovištní formy) z blízkého příbuzenstva buď W. fidaiana, nebo W. neocumingii. Celý rod Weingartia byl proto rozdělen na dvě skupiny nazývané podle jejich oddělených oblastí výskytu – jižní, s taxony příbuznými W. fidaiana (podrod Weingartia) a severní, s taxony příbuznými W. neocumingii (podrod Cumingia). Obě skupiny se liší mnoha znaky, z těch nejvýraznějších lze uvést:

1. Kořenový systém. Zatímco u severní skupiny je tence svazčitý, bohatě větvený, u jižní skupiny je řepovitý, silně dužnatý.

2. Otrnění. U severní skupiny jsou trny tenké a kratší, dobře odlišitelné středové od okrajových, u jižní skupiny jsou silné, dlouhé, okrajové a středové stěží rozeznatelné.

3. Umístění areoly. Zatímco u severní skupiny je umístěna excentricky v horní části hrbolu, u jižní skupiny se nachází ve středu, tedy na jeho vrcholu.

4. Květní zóna. U severní skupiny jsou květy zakládány z areol při obvodu temene, kde tvoří jakýsi věneček (obdoba rodu Mammillaria), u jižní skupiny jsou zakládány z areol položených ve středu nebo poblíž vegetačního středu.

5. Plody. U severní skupiny je oplodí tence pergamenovité, snadno se záhy rozpadající, u jižní skupiny je tuhé a plod dozrává po několikanásobně delší době.

6. Semena. U severní skupiny jsou malá, jen okolo 0,9 mm dlouhá a 0,6 mm široká, u jižní skupiny větší, okolo 1,2 mm dlouhá a 1 mm široká.

 

Kaktusy speciál 2020|2 - strana 4

Kaktusy speciál 2020|2 - strana 13

Kaktusy speciál 2020|2 - strana 24

Kaktusy speciál 2020|2 - strana 30

 

Kaktusy speciál 2020|2 - zso

[ Návrat zpět ]