Discocactus diersianus Esteves – Goliáš rodu ● Libor Kunte l 75
Echinocereus perplexus (dodatek k článku: Kdo by neznal Echinocereus pectinatus)● Jan Hadrava l 80
Notocactus schlosseri van Vliet, tak trochu zapomenutý kaktus ● Lubomír Berka l 83
Copiapoa griseoviolacea a Copiapoa corralensis – dva krásně barevné druhy z Chile ● Jaroslav Bohata l 89
Borzicactus fieldianus a jemu podobní ● Eduard Chvosta l 96
Trojice pozoruhodných muškátů z jedné výpravy na jihu afrického kontinentu ● Radmila Matulová l 102
Historie pořádání výstav kaktusů v Praze ● Daniel Haisel l P/37
Výročí 60 let založení Klubu kaktusáů v Havířově ● Jan Folwarczny l P/39
Jak pěstovat kaktusy, souhrn mých životních zkušenost. 3 ● Quido Kuchařík l P/40
Výstava kaktusů v Brně ● Radek Čech l P/41
Miniatlas sukulentů
Zajímavé kaudiciformní sukulenty ● Jan Gratias l P/42
Propagační materiál pro kluby opět k dispozici l P/43
Seznam aktivních a sympatizujících členů SČSPKS, z. s. (rok 2024) ● Jaroslav Vích l P/44
Nejsou již mezi námi... Čest jejich památce!
Antonín Škrášek – in memoriam ● Vladimír Basovník l P/45
Životní jubileum oslavuje... Gratulujeme!
Karel Lexa – 85 let ● Výbor SPKS Tábor l P/46
Expozice Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů na výstavě Květy v Lysé nad Labem ● Josef Bis l P/46
Alberto Vojtěch Frič v Mladé Boleslavi aneb Per aspera ad astra ● Jan Šimonek l P/47
Informace o Zamykání sezony 2024 v Chrudimi ● Karel Pavlíček l P/48
Nabídka kaktusářských akcí l P/49
Inzerce l P/50
Autor se v příspěvku zabývá zajímavým zástupce rodu Discocactus, kterým je D. diersianus. Složitá taxonomie druhu a poměrně nepřehledné příbuzenské vztahy vedou autora k akceptaci samostatného druhu D. diersianus, stejně jako D. cephaliaciculosus, který je některými autory veden jako poddruh. Naopak zavedené poddruhy subsp. goianus a subsp. nudicephalus považuje autor článku za synonymní. Dále se věnuje problematice výskytu rostlin v přírodě a ochraně druhu in situ. V závěru článku zmiňuje zásady pěstování tohoto teplomilného kaktusu v našich sbírkách.
Text doplňuje článek Kdo by neznal E. pectinatus, Kaktusy 59: (3) 81-86, 2023 informací o novém popisu druhu E. perplexus v Ecf.36 (Sonderausgabe): 206, 2023. Komentuje ale absenci vysvětlení důvodů popisu a rozlišovacích znaků nového texaského taxonu odděleného od populací E. ctenoides z Coahuila v Mexiku.
Rostliny objevil v r. 1973 S. H. Schlosser, na pláži v departamentu Maldonado na jihu Uruguaye. Na původním stanovišti (Schl 157) bylo nalezeno jen pár desítek jedinců. Během let se rostliny na stanovišti úplně vytratily, ale naštěstí byla objevena ještě dvě stanoviště v rozmezí pár set metrů. Rostliny později pojmenoval van Vliet, ale ne po nálezci, ale na počest jeho syna Petera. N. Schlosseri patří k N. scopa. Zmatek vneslo přiřazení N. erubescens, který patří spíše k N. mammulosus.
V úvodu je připomenut kontext popisů Copiapoa griseoviolacea a C. corralensis a zhodnoceny rozdíly mezi oběma druhy. Autor navštívil nepříliš vzdálené lokality obou druhů v jediném dni a seznamuje čtenáře se získanými poznatky. V závěru jsou uvedeny první zkušenosti s pěstováním.
Autor se zabývá problematikou dvou kaktusových cereusovitých rodů z tropických horských oblastí Peru, a to Borzicactus a Loxanthocereus. Konkrétně B. fieldianus a jeho subsp. tesselatus, které porovnává s L. sulcifer a L. granditesselatus. Ke zvýšení nepřehlednosti podle autora přispívá i množství synonymních jmen a nadbytečných kombinací. V závěru se dotýká i problematiky pěstování těchto cereusovitých rostlin, jimž v rozšíření do sbírek zřejmě nejvíce brání jejich rozměry.
Autorka čtenářům přibližuje tři sukulentní muškáty, které potkala v přírodě jižní Afriky. Postupně tu jsou představeny Pelargonium carnosum (Linné) L´Héritier, Pelargonium crithmifolium J. E. Smith a Pelargonium magenteum J. J. A. Van der Walt. Přibližuje jejich způsob růstu a zapojení do okolní vegetace. Dále popisuje i zážitek z rezervace a pozorování divokých zvířat. V závěru potom nastiňuje, jak by se o tyto a jim podobné rostliny mělo pečovat v kultuře vzhledem k tomu, že pocházejí z oblastí se zimními srážkami.
a ještě
