Stejně jako existují pěstitelé, kteří striktně hledí na „čistotu“ přírodních populací a nedovolí přenos pylového zrnka mezi rostlinami stejných taxonů, ale vzdálených populací, stejně tak jsou nadšenci, specialisté i vážní odborníci, kteří se se stejnou precizností věnují neobvyklým formám. Obě skupiny přitom pracují s potenciálem, co Matka Příroda vytvořila. Přirozená variabilita umožnuje v přírodě přežití jedinců a forem, kteří jsou nejvíce adaptabilní daným podmínkám a v případě změny klimatu je nahradí „nová“ životaschopnější forma. Přitom i v přírodě neustále vznikají jedinci s novým uspořádáním genů, právě pro případ změny přírodních podmínek, ale jen ti nejsilnější přežívají do dospělosti a stávají se hlavními nositeli dědičnosti. Jedinci typů albínů či jiných mutací jsou touto selekcí přirozeně eliminováni. Zatímco první skupina pěstitelů se snaží udržet i ve sbírkách jakousi přírodní rovnováhu, druhá skupina naopak hledá až hraniční hodnoty přirozené proměnlivosti.
A druhé skupině, která vytváří jedince s extrémními znaky, označované termínem kultivar, kteří by v přírodě s velkou pravděpodobností nepřežili, alespoň ne v současných podmínkách, se bude věnovat aktuální Speciál. Z hlediska pěstitelů nás zajímá vzhled (fenotyp) rostlin. Pokud bychom se pohybovali v oblasti farmakologie, bylo by kritérium výběru zcela jiné, často okem nepostřehnutelné, a spočívalo by například v produkci určité chemické sloučeniny. Ale princip zůstává stejný a tyto jedince je pak nutné reprodukovat, udržet jejich charakteristické znaky a poskytnout jim podmínky pro přežití. Kultivary mohou vznikat mnoha různými způsoby, často pouze selekcí přírodních taxonů, ale také mutacemi či hybridizací.
A jako se botanika řídí pravidly pro botanické taxony, rovněž existují formální pravidla pro kultivary. V tomto Speciálu zaměřeném na kultivary rodu Lithops se podařilo propojit dva světy a dva světově uznávané odborníky. První z nich, Keith Green, kromě okenního parapetu nevlastní skutečnou sbírku, ale dohlíží z hlediska formálních pravidel na odbornou (legislativní) stránku. Norihiko Shimada jako přesný opak se se stejnou precizností věnuje pěstování, ale přitom si o každé nové formě vede pečlivé údaje o rodičích a původu.
Chtěl jsem tímto úvodem naznačit, že existují různé pohledy na kvalitu a v časopisu Kaktusy se většinou setkáváme s „botanickým“ kritériem. Tento Speciál přináší zcela jiný pohled, a i když budete zastánci striktně botanického hlediska, doufám, že najdete pro sebe něco pozitivního. Myslím si, že výběr autorů splňuje nejpřísnější kritéria a uspokojí milovníky sukulentů a litopsů obzvláště. Přeji příjemné čtení.
... a ještě