Kaktusy 2023 | Speciál 1

2023-10-ks-01-obalka-velka

Ipomoea L.

2023-017-ks-1  Radmila Matulová

Botanik, znalý rostlin čeledi Convolvulaceae, kam rod Ipomoea patří, si musí ťukat na čelo, do jakého tvrdého oříšku jsem se zakousla, když jsem se rozhodla psát o povíjnicích, jak by se zástupcům rodu Ipomoea mělo česky říkat. Ve srovnání s podstatně méně početnými přibližně 60 rody této čeledi (z těch známějších např. Cuscuta, Convolvulus, Evolvulus) je rod Ipomoea se zhruba 600 druhy nadmíru obsáhlý a jejich výčet by čtenáře pravděpodobně unudil k smrti. Naštěstí stačí výběr zúžit jen na několik málo desítek víceméně xerofytních a i mezi těmi si každý může „vyzobat“ jen ty jeho oku libé či jeho sbírky hodné.
Jako vždy bez vytáček přiznávám, že podrobně si troufnu psát jen o druzích, které jsem někdy pěstovala, ať už se jménem či bez. Potěšující je, že zvláště v posledních letech se i v tuzemských pěstírnách objevilo množství moc zajímavých, často zatím bezejmenných druhů z jižní a východní Afriky, a pěstitelé tudíž nemusejí zůstat jen u těch několika notoricky známých.

Proč zrovna Ipomoea?

Samotné jméno rodu vzniklo v 18. století, kdy Carl von Linné dal do té doby zmatenému třídění organismů první přehledný řád. Jméno je složeninou dvou řeckých slov: „ips“ (červ) a „homoios“ (jako) a odkazuje k povětšinou liánovitému růstu stonků většiny druhů rodu. Další obecná jména rostlin rodu, používaná na západ od našich hranic, např. morning glory, moonflower objasňují jednu známou vlastnost jejich atraktivních květů – plně rozkvétají pouze jednou, a sice za rozbřesku a záhy se zase zavírají. Přiznávám, že to je pro mne – noční sovu – docela nevýhoda. Pokud se chci pokochat jejich krásou, nezbývá mi než si přivstat. Později můžete jen doufat, že květ nebude ještě úplně zavřený, což se u některých druhů naštěstí stává. Rostliny tento v mých očích hendikep u některých druhů vynahrazují početností květů.

 

2023-012-ks-01-12

2023-013-ks-01-13

2023-014-ks-01-28

2023-015-ks-01-29

2023-016-ks-01-zso

[ Návrat zpět ]